Celkem nedávno jsem tady nadšeně popisoval, jak nejmenší z mých pavouků poporostl. Jednalo se o první svlek  mrňavé A.geniculaty. Minulý čas je rozhodně na místě, protože dnes si pro něj přišla pavoučí zubatá s kosou.

Jak k tomu mohlo dojít? Celkem snadno. Pavoučí prcek dostal cvrčka, ketrého spokojeně spapkal, zbytky sešoulal do kuličky a umístil do rohu krabičky… jak se na slušně vychovaného pavouka patří. Bohužel cvrččí pozůstatky začaly plesnivět a plíseň se rozlezla po celé krabičce. Když jsem si toho všiml, bylo už pozdě. Pár mikrochomáčků se patrně usadilo i na pavoučkovi a začaly se rozrůstat.

Pohled z boku

Pavouček se nejdřív choval apaticky, pak začal stahovat nožky pod tělíčko – to bývá většinou chovateli označováno za předzvěst konce – a pak se přestal pohybovat úplně. Tak se stalo, že jednoho krásného dne jsem uprostřed krabičky našel ležet jen chuchvalec plísně, ze kterého trčely chlupaté nožičky.

Tato příhoda mi jen potvrdila mé předchozí zkušenosti a prohlášení, že pořizovat midi pidi pavouka mšicovité velikosti je dost riskantní podnik. Mnohem lepší je sehnat aspoň trochu odrostlejšího jedince, který není tak náchylný na kdeco a vydrží víc… Sám bych si ho asi nekoupil, ale darovanému sklípkanovi na chelicery nekoukej.

Pohled ze předu

Související články