Tak jsem si po dlouhé době zase jednou koupil a přečetl skutečnou tištěnou papírovou knihu. Autorem je americký novinář Malcolm Gladwell a nazývá se Mžik – Jak myslet bez přemýšlení. V tomto příspěvku se dočtete proč padla volba zrovna na Mžik a o čem vlastně pojednává.

Nedávno jsem čirou náhodou v centru zapadl do kamenného knihkupectví. Vůně papíru a fungl nových knih ve mě vyvolala tak trochu smutek z toho, že už jsem si dlouho žádnou knihu nekoupil a celkově nemám poslední dobou na čtení čas.
Moje kroky samozřejmě instinktivně zamířily k regálu s Fantasy a Sci-fi beletrií. Po chvilce probírání se haldou neznámých autorů jsem si uvědomil, že pestrobarevné obálky už mě nelákají tolik jako dřív. Nebo možná beletrie nebylo to na co jsem měl zrovna “chuť ”.
Pak jsem si vzpomněl na článek o inspirativních knihách na marigoldím blogu. Před regály s nápisy sociologie a psychologie se podle očekávání žádná tlačenice nekonala, takže jsem si v klidu vyhledal pár v článku zmiňovaných kousků. Po letmém prolistování několika z nich, mně nejvíce zaujala nenápadná kniha s bílým přebalem od Malcolma Gladwella,  Mžik – jak přemýšlet bez přemýšlení.

Stručný popis knihy:
Co se děje v našem mozku, když se musíme rychle rozhodnout a nemáme čas přemýšlet? Můžeme se spoléhat na stereotypy, anebo nás zradí? Není důležité mít co nejvíce informací, ale vybrat si ty podstatné. Sílu, ale i rizika tohoto myšlení bez přemyšlení ukazuje autor pomocí nejnovějších vědeckých poznatků, ale hlavně na příkladech lidí, kteří jsou v instinktivním rozhodování fenomenálně úspěšní a také těch, kteří se při něm dopustili fatálních chyb.

Tato kniha nepojednává o žádných převratných nebo úžasných nových myšlenkách, ale spíše upozorňuje na některé základní principy myšlení, které si lidé často ani neuvědomují. Autor má velmi podobný styl jako např. Kiyosaki nebo Carnegie. Tedy jasné a stručné uvedení do problému a demonstraci na příběhu ze života.
Nicméně, všechny v knize uvedené výzkumy, průzkumy a statistiky beru trochu s rezervou. Hlavně proto, že Gladwell je přece jen novinář a vůbec bych se nedivil, kdyby si některé výsledky nebo informace lehce ohnul tak, aby se mu zrovna hodily do krámu… což je z mého pohledu typicky novinářská vlastnost. Každopádně, ať už ohnul nebo neohnul, rozhodně se jedná o zajímavé a inspirativní počtení.

Gladwellův Mžik mě rozhodně zaujal a dodal několik neotřelých témat k zamyšlení. V mé knihovničce získá čestné místo, hned vedle zmiňovaného Kiyosakiho a Carnegieho.
Doporučuji každému, kdo si chce trochu rozšířit obzory, nebo hledá nové podněty.

Související články