Tak jsem si jednou jen tak listovat v seznamu beletrie v eshopu mého oblíbeného knihkupectví November.cz a narazil na knihu s líbivým názvem „Hitman“ od mého druhého nejoblíbenějšího autora – M. Žambocha. Nakonec jsem neodolal a knížku si objednal. Následuje recenze, ve které se dozvíte jestli Žamboch i nadále zůstává zárukou kvalitního čtení a co že mu to zase jednou vylezlo z pera…

Pokračovat ve čtení >

Jelikož jsem nedávno oslavil narozeniny, nechal jsem se (opět) obdarovat zajímavou knihou. Tentokrát jsem se rozhodl, že si nevyberu žádnou čtivou beletrii, ale že sáhnu po něčem praktičtějším, co by mi mohlo alespoň trochu rozšířit obzory a případně i podpořit nějaké to sebevzdělávání. Moje zaujetí grafikou je všeobecně známo, proto mnohé jistě moc nepřekvapí, na jakou knihu má volba nakonec padla – Příručka pro výtvarníky, Kresba a ilustrace. Už nějakou dobu jsem o něčem podobném uvažoval, protože si myslím, že alespoň trocha znalosti takových těch tradičních „umělecko-grafických“ základů mi může jenom prospět. Už několikrát jsem se v minulosti přistihl, že má snaha o alespoň přibližný náčrt konceptu motivu, který jsem chtěl následně zpracovat ve photoshopu nebo blenderu nedopadla příliš uspokojivě. V následující recenzi se dočtete, jestli mi tato Příručka pro výtvarníky pomohla posunout se kousek dál, co vlastně v sobě skrývá a co se dá od ní očekávat.

Pokračovat ve čtení >

Asi jsem byl celý rok moc hodný a tak mi Ježíšek nadělil k vánocům zase nějaké prima krvavé čtivo  na dlouhé zimní večery. Podle mého názoru je Žamboch druhý nejlepší český spisovatel současnosti (hned po Kulhánkovi, samozřejmě) a tak ho patrně netřeba dlouze představovat. Kdo ho nezná, ať si dohledá. Takže se mi pod stromečkem objevilo jedno z jeho posledních fantasy akčních děl a rád bych zde ventiloval moje pocity a dojmy z tohoto hutného čtiva…
Pokračovat ve čtení >

Do rukou se mi dostala lehce obtloustlá a do tvrdých desek vázaná kniha od vcelku známého kouzelníka, hypnotizéra, iluzionisty a manipulátora Derrena Browna. Po jejím přečtení, jsem se rozhodl napsat tuto recenzi nebo spíše varování pro podobné náhodné kolemjdoucí.
Pokračovat ve čtení >

Kdysi jsem se tady zmiňoval o překladu knihy Free Culture od Lawrence Lessiga. Nedávno mi přišel email s informací, že český překlad byl po třech letech práce úspěšně dokončen a kniha je k dispozici na stránkách projektu -www.svobodna-kultura.cz . Zde si ji můžete zdarma stáhnout a přečíst v elektronické podobě (pdf). Rozhodně tuto knihu doporučuji každému, kdo se zajímá o problematiku autorských práv a jejich historického vývoje. Řekl bych, že se v současné době jedná o téma víc než aktuální.

Pokračovat ve čtení >

Po nějaké době přináším další minirecenzi knihy. Tentokrát se jedná o akční beletrii od mého druhého nejoblíbenějšího spisovatele z našich místních luhů a hájů. Vážení přátelé, přivítejte divoké, akční, masožravě dravé, nenasytné a krvelačnééé….predáááátoryyy….

Pokračovat ve čtení >

Tak jsem si po dlouhé době zase jednou koupil a přečetl skutečnou tištěnou papírovou knihu. Autorem je americký novinář Malcolm Gladwell a nazývá se Mžik – Jak myslet bez přemýšlení. V tomto příspěvku se dočtete proč padla volba zrovna na Mžik a o čem vlastně pojednává.

Pokračovat ve čtení >

Kniha Den trifidů („The Day of the Trifids“) od Johna Wyndhama se stala světově uznávaným dílem klasické sci-fi (vědeckofantastické) literatury. Navíc se autorovi podařilo tento žánr také částečně skloubit s úvahami z oblasti sociologie, což dodává knize další rozměr.  Ke mě se dostala v podobě mluveného slova v mp3 a zpříjemnila mi mnoho cest do/z práce. Nejedná se o žádnou novinku (první vydání v roce 1951), přesto bych se rád podělil o svoje dojmy při jejím poslechu…

Pokračovat ve čtení >

Někdy v průběhu roku (2007) se na portále Root.cz objevil článek od Adama Hazdry o zajímavé knize zaobírající se problematikou autorských práv a pirátstvím. Autorem je Lawrence Lessig, profesor práva standfordské univerzity. Free Culture spadá pod licenci Creative Commons, to znamená, že kniha smí být volně šířena a upravována, pokud se nejedná o komerční účely a pokud se neporuší pravidla, která určil autor.

Vraťme se ale ke zmiňovanému článku pana Hazdry. Kromě informací o knize obsahoval mimo jiné i výzvu o pomoc při překladu (z angličtiny) do češtiny. Překlad emailem posvětil dokonce i sám autor Lessig. Celá akce byla v podstatě založena na dobrovolnosti a ochotě, jinými slovy bez honorářů pro účastníky. Protože mě kniha i projekt velmi zaujaly, začal jsem o své účasti docela uvažovat. Když jsem si přečetl komentáře pod článkem, kde snad většina komentujících vyjadřovala své pochybnosti nad úspěchem překladu a mnozí tvrdili, že to takhle ani nejde, mé úvahy dozrály v rozhodnutí, že se do překladu zapojím. Považoval jsem to tak trochu za osobní výzvu.

Pokračovat ve čtení >